Další památky

Jednou z dominant historického jádra Rýmařova je fara. Patří k nejpůvodnějším a nejcennějším budovám a je kulturní památkou.

Přesto nacházíme o historii této budovy jen velmi málo informací, mnohdy navíc zkreslených tradovanými omyly. Zmínky v pramenech jsou stručné a dosud neproběhl podrobný stavebně-historický průzkum, který by o farní budově prozradil víc.
Jisté je, že stavba tvořící společně s kostelem a školou hlavní body Školního, dříve Kostelního náměstí, nebyla sídlem fary vždy. Postavena byla v roce 1542, je tedy jedním z mála dokladů renesanční architektury u nás, avšak o existenci rýmařovské farnosti existuje první zmínka již z roku 1350. Kde však původní fara stála, není známo.
Ani budova současné fary nebyla od počátku určena k církevním účelům. Renesanční stavba s typickou nárožní věží byla vystavěna ve zcela jiné souvislosti, o její původní určení se však vedou spory. Velká část německé a následně i české literatury totiž tvrdí, že budova byla postavena jako mincovna. Údaj však nepotvrzuje žádný hmotný doklad, tedy existence mincí, jež by se v Rýmařově razily, a proto jej autorská dvojice Jaromír Novák a Václav Štěpán, kteří zpracovali téma těžby drahých kovů na severní Moravě, pokládají jednoznačně za legendu.

Číst dál: Rýmařovská fara

V části Rýmařova, Janovicích, 2.3 k, severozápadně od náměstí v Rýmařově a 200m jižně od janovického zámku se nachází vila, kterou si koncem dvacátých let minulého století nechal postavit v místě svého rodiště obchodní ředitel slévárny Vítkovického horního a hutního težířstva Julius Spitzer (1871 – 1956), syn výrobce kořalek a likérů Leopolda Spitzera. Dům navrhl vídeňský architekt Gustav Schöler v podobě srostlice tří křídel ve tvaru Y s nárožními věžemi a oválnou terasou na jižní straně budovy. Střechy jsou kryty pokrývačskou břidlicí z nedalekých ložisek štípatelných spodnokarbonských břidlic.V interiéru byly vyváženě uplatněny prvky stylu art déco podle návrhů architekta z okruhu Umělecko-průmyslové školy v Praze.

Rodina o dům nepřišla ani za války ani po únoru 1948, po smrti J. Spitzera však byl dům jeho ženě zabaven, když byla odsouzena za užívání nadměrného bytu a prodej rodinných cenností. Vila potom sloužila jako rekreační zařízení Svazu českých spisovatelů a Pozemních staveb, dnes je  soukromém vlastnictví.

Vila je nemovitou kulturní památkou, pro veřejnost nepřístupná.

Za využití článku Vila Julia Spitzera v Janovicích u Rýmařova, Martin Strakoš, MF Dnes,  24. 8. 2009 a materiálů Okresního úřadu v Bruntále zpracoval M. Marek

Žďárský potok, horská obec podél Podolského potoka, 6 km sz. od Rýmařova, na hranici souvislé horského zalesnění, byla založena v letech 1653 – 1658. Dochovaná zástavba jesenické vesnice ze 17. století a významný soubor lidové architektury s dochovanými roubenými stavbami a technickými památkami z 18. a 19. století byly vyhlášeny vesnickou památkovou zónou lidové architektury.

První světová válka (dříve označovaná jako Velká válka) začala před takřka 95 léty v srpnu 1914 a trvala do 11. listopadu 1918.
Válka přinesla nesmírné utrpení na obou válčících stranách na mnoha frontách. Došlo k obrovským ztrátám materiálním a k nezměrnému utrpení vojáků i civilního obyvatelstva ale zejména k nenahraditelným ztrátám lidských životů. Uvádí se, že celkem zemřelo asi 15 miliónů lidí, 9 miliónů vojáků a 6 miliónů civilních obyvatel. Mezi nimi i ti, kteří byli nuceni bojovat za císaře pána, a to nejen Češi, ale také Němci, kteří obývali pohraniční území Čech a Moravy, Maďaři, Slováci a další.

Číst dál: Pomníky padlých z první světové války

V areálu Podhorské nemocnice v Rýmařově se nachází pomník věnovaný rumunskému vojáku a letci Gheorghe Bănciulescovi (1898-1935), prvnímu pilotovi na světě, který vzlétl s protézami místo nohou. Pomník byl vybudován k uctění památky letce a jako projev velkého uznání lékařům rýmařovské nemocnice, kteří mu pod vedením dr. Julia Boeseho na podzim roku 1926 zachránili život.

Číst dál: Památník věnovaný rumunskému vojáku