Renesance přinesla vzdělanost a vrátila kraji klid, mír i rozvoj, třebaže se i královský Rýmařov stal poddanským. V půli 16. století konvertovala většina obyvatel k luterství a v protihabsburském povstání 1618-20 zůstali lidé věrni českým a moravským stavům. Třicetiletá válka se projevila v plné síle až v letech 1643-50, kdy se Rýmařovsko ocitlo v moci násilnické švédské soldatesky, když obsadila Sovinec i Rabštejn. Po odchodu nepřátel zůstal región způle vylidněný, zcela zchudlý a vystaven tvrdé rekatolizaci. Sovinecké panství zakoupil řád německých rytířů. Díky statečnosti měšťanů i vrchnosti minuly Rabštejnsko čarodějnické procesy, ale hranice hořely na Sovinecku. Hutě a doly způsobily děsivou ztrátu lesů, a tak se stal roku 1721 požehnáním kraje příchod hrabat Harrachů, kteří obnovili lesní bohatství a dali místním práci v plátenické manufaktuře v Janovicích, v obnovených dolech a hutích, ačkoli území ohrožovaly války s Prusy.
K zásadním změnám došlo v průběhu 19. století, kdy se u nás objevily první stroje. Oblast se stala průmyslovou až v druhé půli století, kdy vznikl rýmařovský okres a region i továrny spojila se světem železnice (1878). Rýmařovsko obsadil průmysl dřevozpracující, textilní (hedvábí, plátno, bavlna, juta, krajky, prádlo), kožařský, potravinářský, strojírenský a modernizoval se hutní a kovozpracující, ačkoli dolování zvolna ustalo. Do první světové války se dotvořila dokonalá hospodářská struktura okresu a dál se rozvinulo dobytkářství. Vznik Čs. republiky přijali místní Němci s rozpaky, ale poválečná konjunktura se stala základem solidní spolupráce. Hospodářská krize a nástup Hitlera v Německu situaci zhoršila, ale nacismus se pevně uchytil až v tragickém roce 1938. Rýmařovsko se stalo po Mnichovu součástí nacistické Německé říše se všemi tragickými důsledky. Jeseníky se staly územím koncentráků a zajateckých táborů, na sklonku války, jež se stala tragedií snad všech rodin, i územím, kudy procházely pochody smrti. 7. května 1945 město obsadily po krátkém střetnutí sovětské jednotky a území se vrátilo zpět k československému státu. V letech 1945-7 došlo s tíživým exodem Němců k zásadní výměně obyvatel. Noví čeští osídlenci se museli vyrovnat s obtížným klimatem, stagnující dopravou i dlouhodobým nedostatkem potravin. V letech 1945-8 se snažili noví příchozí udržet aspoň část průmyslu v chodu, ale následující půlstoletí izolace od světových odbytišť a nezdravá centralizace zlikvidovaly celé průmyslové obory i kvetoucí dobytkářství. Chvályhodné snahy o částečný návrat průmyslu od konce šedesátých let nebyly dostatečnou kompenzací a úpadek celoevropského hedvábnictví se stal v době normalizace tristní tečkou za slavnou minulostí. Také Rýmařov zažil od roku 1968 neobyčejné národní sjednocení, důvěrně sovětskou okupaci i trapnou podlézavost mocných. Pád komunistického režimu na sklonku roku 1989 nabídl nové naděje a možnosti podnikání, jež však zatím zůstávají mnohdy nevyužity Došlo však k významnému rozvoji kultury, zachovaly se starší osvětové instituce, obnoveno původní městské muzeum a založeno nové na Kapličkovém vrchu v Malé Morávce, jen v Rýmařově se poprvé za dobu jeho existence objevily již tři umělecké galerie a další fungují na Sovinci a v Jiříkově, vzrostl počet středních škol a množství učňovských oborů, vysokou úroveň udržuje základní umělecká škola, lze konstatovat též všestranný hudební život a pracuje též dlouhá řada spolků. Rýmařov dobývá úspěchy i na sportovním poli, nabízí terén pro cykloturistiku, umělý led na hokejovém hřišti a vynikající zimní běžecké a sjezdové tratě v Karlově i na Pradědu. Je třeba využít lépe jedinečné turistické možnosti čisté a půvabné horské i vrchovinné přírody stejně jako řady významných památek. Lze jen doufat, že se mladší a dorůstající generace dokáže zbavit strachu ze svobody, samostatnosti či rizika podnikání, ukončí víc než půl století destrukce a dovede město k bývalému rozvoji. Situace není ideální, ale je nyní v našich rukou.
Autor: Mgr. Jiří Karel, Městské muzeum Rýmařov
Poznámka zpracovatele stránek: Neúnavný, nadšený a vysoce fundovaný znalec našeho kraje a jeho historie Mgr. Jiří Karel využil svých znalostí k sepsání vynikající více než třísetstránkové publikace "Příběh lesů a lidí Rýmařovska" s mnoha ilustracemi a fotografiemi. Knihu vydalo občanské sdružení Stránské v nakladatelství v nákladu 1000 výtisků v říjnu 2008. Publikace je neprodejná a je určena jako odměna realizátorům, organizátorům a podporovatelům projektu "Příběh lesů a lidí Rýmařovska - pokračování" občanského sdružení Stránské.
