Vodopády Bílé Opavy

    Naučnou stezkou k chatě Barborka
    Karlova Studánka – vodopády Bílé Opavy – chata Barborka – Karlova Studánka

    Příjezdové místo: Karlova Studánka, autobusy Bruntál – Karlova Studánka, Přerov – Jeseník, zastávka na parkovišti pod Karlovou Studánkou.

    Výchozí bod: Karlova Studánka, bývalý hotel Hubertus, parkoviště u hotelu.

    Časový rozvrh: Karlova Studánka – Bílá Opava, rezervace 2 km (0,75 hod.) – Nad Vodopády 2 km (0,75 hod.) – chata Barborka 2 km (0,75 hod.) – Karlova Studánka 5,5 km (1,75 hod.), celkem 11,5 km (4 hod.)

    Převýšení: 495 m

    Náročnost: náročná trasa s poměrně velkým převýšením, kolem vodopádů chůze po často vlhkých a kluzkých skalách a kamenech, řada dřevěných můstků, žebříků a schůdků, exponovaná místa opatřená zábradlím, z bezpečnostních důvodů trasa přístupná pouze v letním období.

    Nejvyšší bod: chata Barborka 1325 m.

    Pozoruhodnosti: Vodopády Bílé Opavy – hluboce zaříznutý kaňon vytvářející řadu kaskád a vodopádů, národní přírodní rezervace s naučnou stezkou.

    Od autobusové zastávky se vypravíme přes centrum Karlovy Studánky. Od hotelu Džbán stále mírně stoupáme kolem pitného pavilonu s výbornou lázeňskou minerálkou až k bývalému hotelu Hubertus, odkud pokračujeme vpravo po žlutě značené cestě (souběh s modrou značkou) podél silnice do kopce, na křižovatce silnic odbočíme opět vpravo, přejdeme most a ze silnice odbočíme na lesní cestu vlevo. Přejdeme další most přes Bílou Opavu, jejíž tok zůstává po pravé straně. Vejdeme do lesa a stále stoupáme k hrázi, která slouží k zadržování přívalů vod při jarním tání sněhu. Stoupáme dále lesem proti toku Bílé Opavy. Okolní svahy se začínají zvedat stále prudčeji, v říčce se objevují peřeje a kaskády. Přicházíme na travnatou mýtinku zvanou Palouček. Zde se žlutá a modrá značka rozdělují. My budeme pokračovat po žlutě značené cestě vlevo. Vejdeme do lesa a po můstku se dostaneme na druhý břeh říčky. V této části stezky musíme překonávat popadané stromy, následek bouře z roku 2004, které nebylo z údolí říčky vytěženo. Po břehu stoupáme dál proti proudu. Údolí se stále více zařezává do hloubky, okolní svahy mizí v závratné výšce. Cesta začíná být namáhavá. Dostaneme se do úzkého hlubokého kaňonu, jehož dnem se řítí řvoucí vody a vodopády Bílé Opavy. Tabule naučné stezky nás informují o zdejších pozoruhodnostech. Cesta se lomí ostře vlevo a stoupá vzhůru. Zajdeme odbočkou na vyhlídku pod největší, téměř 8 m vysoký vodopád. Od vyhlídky se vrátíme na naši trasu a stále prudce stoupáme náročným terénem přes schůdky, lávky a můstky nahoru podél vodopádů. Přejdeme poslední můstek a úbočím velmi prudce vystoupáme k rozcestí Nad vodopády, kde se znovu připojí modrá značka. Pokračujeme v cestě doleva, nyní již po pohodlné cestě stále vzhůru. Pod námi slyšíme hukot Bílé Opavy. Na dalším rozcestí opustíme žlutou značku a modře značenou cestou pokračujeme kolem nástupní stanice lyžařského vleku a pomníčku jedné z nesčetných obětí zdejších hor. Za stálého stoupání dorazíme k chatě Barborka, ležící na jižním svahu Pradědu. Od Barborky je pěkný pohled na protější pověstmi opředené Petrovy kameny a k chatě Ovčárna. Na zpáteční cestu se vydáme po stejné trase až k rozcestí Nad vodopády. Zde pokračujeme přímo úbočím po modře značené cestě. Hluboko pod námi je stále slyšet hukot vodopádů. Za stálého klesání dojdeme na lesní mýtinku, kde se připojí žlutá značka od vodopádů. Nám již známou cestou dojdeme do výchozího místa našeho putování, Karlovy Studánky, klimatických lázní uprostřed jesenických hor. Lázně zde byly založeny r. 1785 na místě železářské osady Hubertov. Proslavily je prameny železité kyselky i čistý horský vzduch. Lázeňské budovy byly postaveny v klasicistním a empírovém slohu v létech 1803 až 1893. V kapli sv. Huberta z let 1757 –1758 najdete lustr ze samorostů.