Geologie
Skalní podklad tvoří horniny bedřichovské kry desenské klenby. Převažují drobné okaté až drobnozrnné břidlice. Drobné enklávy kvarcitů a grafitických fylitů jsou torzy devonského pláště. Půdy jsou zde většinou  písčitohlinité, silně zamokřené.

Květena
Na rašelinné louce rostou druhy typické pro stabilně podmáčená stanoviště, mj. ostřice obecná (Carex nigra), ostřice zobánkatá (C. rostrata), ostřice prosová (C. panicea) s rašeliníky (Sphagnum sp.), klikvou bahenní (Oxycoccus palustris), nepočetnou populací rosnatky okrouhlolisté (Drosera rotundifblia), vachtou trojlistou (Menyanthes trifoliata), prstnatcem májovým (Dactylorhiza majalis) a prstnatcem listenatým (D. longebracteata). Ojediněle zde roste vemeník dvoulistý (Platanthera bifolia), početně sílí populace všivce ladního (Pedicularis sylvatica), hojný je kamzičník rakouský (Doronicum austriacum). Ještě v šedesátých letech 20. století zde rostl hořec jarní (Gentiana verna). Obvodové sušší části byly uměle zalesněny smrkem ztepilým (Picea abies), olší lepkavou (Alnus glutinosa) a borovicí lesní (Pinus sylvestris).
Zvířena
Pstruží potok je vhodným biotopem pro avifaunu. Hnízdí zde chřástal polní (Crex crex) a do roku 1987 se vyskytovala zbytková populace tetřívka obecného (Tetrao tetrix). Běžně hnízdí pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis), objevuje se hýl rudý (Carpodacus erythrinus) a spousta dalších drobných pěvců. Na tahu se pravidelně vyskytuje sluka lesní (Scolopax rusticola). Poměrně hojný je čolek horský (Trirurus alpestris), skokan hnědý (Rana temporaria), objevují se mj. zmije obecná (Vipera berus) a ještěrka živorodá (Zootoca vivipara). Podrobný zoologický průzkum území zatím neproběhl.

 Využití
V rámci řízeného vývoje je sušší část kosena, na ostřicovomechových loučkách jsou redukovány náletové dřeviny. Početnost populace rosnatky okrouhlolisté byla posílena odstraněním drnu z nevelké plochy.

Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody