Geologie
Geologický podklad je tvořen mladšími devonskými sedimenty minerálně chudšími, jemně břidličnatými tuhovými fylity s vložkami křemitých břidlic a kvádrových křemenců.

Květena
Acidofilní společenstvo horského smrkového lesa Calamagrostio villosae-Piceetum. Převažující dřevinou je smrk ztepilý (Picea abies), v některých částech má až 10% zastoupení buk lesní (Fagus sylvatica); dále je vtroušen jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia) a modřín opadavý (Larix decidua). V podrostu jsou dominantní borůvka černá (Vaccinium myrtillus) a třtina chloupkatá (Calamagrostis villosa), na živných stanovištích převládají šťavel kyselý (Oxalis acetosella) a bika lesní (Luzula sylvatica).

Zvířena
Evropsky významná lokalita s koloniemi mravenců podhorních (Formica lugubris). Nejvyšší hustota hnízd (až 21 na jeden ha) je zaznamenána v klimaxových smrčinách nedotčených těžbou. Kromě mravenců pohorních žije v rezervaci ještě deset dalších druhů. Typickými horskými druhy jsou mravenec horský (Manica rubida), mravenec Lémanův (Formica lemani) a mravenec dřevokaz (Camponotus herculeanus). Neobvyklá koncentrace mravenců trvá nejméně od počátku 90. let 20. století. Orientační ornitologický průzkum zjistil 21 ptačích druhů. Mezi dominantní patří linduška lesní (Anthus trivialis), pěnkava obecná (Fringilla coelebs) a pěvuška modrá (Prunella modularis). Žijí zde také sýc rousný (Aegolius funereus), krkavec velký (Corvus corax) a občasně tetřev hlušec (Tetrao urogallus).

Využití
Hospodaření je přizpůsobeno ekologickým nárokům mravenců. Hospodaří se diferencovaně podle stavu jednotlivých porostů. Některé se ponechávají bez zásahu, jinde nahodilou těžbou a zdravotním výběrem vznikají kotlíky, které se podsazují především autochtonním smrkem a jeřábem.

Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody