Na hřebenech JeseníkůPočátky turistiky v Jeseníkách spadají do konce 18. a počátku 19. století. K prvním odvážným turistům, kteří pronikali do těžko přístupných hor, patřili patrně němečtí studenti a profesoři z gymnázií a vysokých škol, hlavně z Opavy, Vídně a Vratislavi, a také němečtí lázeňští  hosté z Karlovy Studánky. Početnou skupinu návštěvníků tvořili každoročně poutníci na kostelíku na Vřesové studánce.Hluboké lesy na svazích Jeseníků K častějším návštěvám jesenických hor přispěl i romantický „návrat k přírodě“ z poloviny 19. století.

    V 70. a 80. letech 19. století začaly vznikat po celém Rakousko-Uhersku první turistické spolky. První turistickou organizací v Jeseníkách byl Moravsko-slezský sudetský horský spolek ustanovený 26. dubna 1881 ve Frývaldově (Jeseníku). Velkého rozmachu se turistice dostalo v období mezi světovými válkami. Po druhé světové válce bylo náročným úkolem údržba a případná obnova turistických chat, a také značení tras.

    Město Rýmařov má velmi výhodnou polohu pro podnikání výletů jak po pěších trasách nebo cyklotrasách, tak i v zimě po cestách lyžařských.

    Hraniční kámen na Vysoké holiMěstem prochází červená značka dálkové evropské trasy E3 z Maďarska a Slovenska od Budišova nad Budišovkou, přes Dvorce, Dětřichov nad Bystřicí, přes nejvyšší horu Nízkého Jeseníku Slunečnou, dál přes Ryžoviště, Stránské, Stráleckou myslivnu. Z Rýmařova pokračuje přes Starou Ves, kolem vyhořelé chaty Alfrédky k Jelení studánce, po hřebeni přes Vysokou Holi, Petrovy kameny a Ovčárnu pod vrchol Pradědu kolem Švýcárny, přes Červenohorské sedlo, Keprník, pod vrchol Šeráku, do Ramzové, Petříkova a pod Králický Sněžník, do Králík a Orlickými horami a Krkonošemi dál do Německa a dokonce až k Atlantiku.

     

    Rešovské vodopádyPieta na Křížovém vrchuMezi Stránským a Rýmařovem v údolí Oslavy odbočuje žlutá značka k Rešovským vodopádům a od nich na Křížový vrch u Rudy a do Břevence.

    Z Rýmařova vede zelená značka přes Skály k Rešovským vodopádům a dál kolem Fialova mlýna údolím Huntavy k jejímu soutoku s Oslavou a do Dlouhé Loučky, na Sovinec a přes Křížov do Šternberka.

    Červená značka ze Šumperka vede přes Kamenný vrch, Rabštejn, Bedřichov, Dobřečov, Tvrdkov, Rešovské vodopády, Rešov, Sovinec a Paseku do Šternberka.

     

    Podolský potokS trasou E3 se ve Staré Vsi kříží žlutá – doleva ke Škaredé jedli, doprava přes Novou Ves do Karlova a Malé Morávky.
    Od Škaredé jedle, kde žlutá značka končí, vede na severozápad červená ke křižovatce turistických cest a kolem motorestu Skřítek (na státní silnici č. 11) přes Klepáčov k Maršíkovu. Ze Skřítku, přes křižovatku nad Skřítkem můžeme jít po hřebenovce po zelené značce přes Břidličnou horu k Jelení studánce a odtud dolů k přečerpávací vodní nádrži Dlouhé Stráně.


    Okno chalupy v Malé MorávceŽlutá značka od Škaredé jedle kolem Anenské huti směřuje na Novou Ves, kde se můžeme Na vyhlídce rozhlédnout na sever na Jeseníky, na jihu uvidíme Rýmařov, z Nové Vsi nás pak žlutá značka zavede do Karlova a Malé Morávky.

    S Karlovou Studánkou spojuje Malou Morávku hezká nenáročná červeně značená stezka.

    Na Praděd vedou z Karlovy Studánky žlutá, zelená a modrá značka, po žluté půjdeme podél vodopádů Bílé Opavy.


    Z Rýmařova do Rýmařova je modrým psaníčkem vyznačen 12 km dlouhý vycházkový okruh – Stezka Františka Vychodila, po níž rád chodíval jeden ze zakladatelů rýmařovské turistiky po roce 1945.

     

    Rýmařovsko z Medvědích skalKromě značených cest existuje řada dalších možností projít se krásnou horskou krajinou i jejím klidným podhůřím.

    Na následujících stránkách vám nabízíme podrobnosti o pěších turistických cestách.

     

    Upraveno podle textu  Ing. Josefa Jelínka, Klub českých turistů Rýmařov a Turistického průvodce ČSFR