Rešovské vodopády jsou národní přírodní památkou vzdálenou cca 900 m vzdušnou čarou na západ od osady Rešov (obec Horní Město), 2,9 km jihovýchodně od obce Tvrdkov.
Jedny z nejhezčích vodopádů v České republice se nacházejí na říčce Huntavě pramenící ve Skalském rašeliništi severně od Horního Města. Ve skalní soutěsce dlouhé 200 m jsou četné kaskády a vodopády přístupné po dřevěných žebřících a plošinách. Nejvyšší z vodopádů má výšku kolem 10 m.

Vysoký vodopád se nachází v přírodní rezervaci Vysoký vodopád na severním svahu Velkého a Malého Jezerníku a východním svahu Malého klínu na horním toku Studeného potoka. v nadmořské výšce 850 m, v horské smrčině místy pralesovitého charakteru a horské smrkové bučině, cca 3 km severozápadně od vrcholu Pradědu a 3 km severně od obce Bělá.

(Obrázek převzat z www.vodopady.cz)

Bílá Opava, jedna ze zdrojnic Opavy, pramení v sedle mezi Pradědem a Petrovými kameny v nadmořské výšce 1 260 m  a po 13,2 km toku ústí u Vrbna pod Pradědem do Střední Opavy. Na několika kilometrech nejhořejšího úseku potok tvoří peřeje, kaskády a vodopády. Dravá voda Bílé Opavy zde vymlela hluboké a rozervané koryto s obrovskými balvany. Atraktivní podoba říčního koryta i okolních srázů je výsledkem velkého spádu a charakteru hornin, kterými si voda razí cestu; v horní části jsou to poměrně málo pevné ruly, v dolní části břidlice a pevné křemence. Koryto řeky se na mnoha místech každoročně mění, balvany se v korytě přesouvají, řítí se skalní bloky, na strmých svazích dochází na více místech každoročně ke svahovým sesuvům.

Divoký důl je hluboce zaříznuté soutěskovité údolí pravostranného přítoku Divoké Desné, pramenícího na západním svahu Pradědu. Potok překonává velký spád, má proto nevyrovnanou spádovou křivku s četnými kaskádami a peřejemi. V údolí jsou četné rulové skály, balvany, balvanové haldy a proudy.

Skalnaté srázy jsou porostlé autochtonním lesním porostem s převahou smrku a s příměsí klenu, buku a javoru. V horní části se nacházejí četné lesní světliny a horské louky s významnou květenou. Divoký důl je historickým hnízdištěm sokola stěhovavého.
V roce 1955 bylo území vyhlášeno Státní přírodní rezervací, která má za úkol chránit porosty přirozených svahových, suťových a roklinových lesů. Dnes je tato rezervace součástí Národní přírodní rezervace Praděd.
Přístup: po modře značené turistické cestě od dolní nádrže vodní přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně na Praděd. Horolezecká činnost je v rezervaci zakázána.

Foto a bližší informace viz: www.turistika.cz , www.lezeniajeseniky.webzdarma.cz, www.jesenik.org ,

Vodopád na potoku Oskavě se nachází ve vzdálenosti asi 1 km jihovýchodně od zříceniny hradu Rabštejna, cca 200 m od parkoviště na severním okraji obce Bedřichov.
Vodopád o výšce něco více než jeden metr uzavírá soutěsku s celou řadou kaskád a peřejí.
Přístup: z parkoviště na severním okraji Bedřichova podél potoka.
Foto viz : www.vodopady.info.cz

Borový potok pramení v sedle mezi Mravenečníkem (1343 m n.m.) a horní nádrž přečerpávací elektrárny Dlouhé Stráně ve výšce 1285 m n.m. a vlévá se do Divoké Desné v nadmořské výšce 665 m, v místě vzdáleném cca 2 km od severovýchodního okraje obce Kouty nad Desnou.

(Obrázek:  www.ejeseniky.com)

Podolský potok pramení ve výšce kolem 1300 m n.m. na jihovýchodním úbočí Břidličné hory (1358 m n.m.), jižně od Jelení Studánky. Podolský potok je horská pstruhová bystřina s průzračnou studenou vodou a kamenitým a balvanitým dnem. Kolem větších kamenů vytváří tok vody různě velké peřeje. Potok protéká Žďárským žlebem a u lovecké chaty Hubert do něj ústí Žlutý potok, pocházející z rašeliniště Skřítek. Podolský potok prochází obcí Stará Ves se zachovalými horskými chalupami v části Žďárský Potok, částmi města Rýmařova a po 20,3 km toku ústí nedaleko severního okraje obce Velká Štáhle do řeky Moravice. V minulosti bylo v úseku mezi Rýmařovem a Jamarticemi na Podolském potoce v malém rozsahu ryžováno zlato.

Málo známý kaskádový vodopád na potoce Teplička. Nachází se poblíž silnice z Paseky do Paseckého Žlebu; na sv. okraji Paseckého Žlebu přibírá potok Teplička zprava drobný přítok, na kterém je třímetrový vodopád.
Přístup: autem: v bezprostřední blízkosti silnice z Paseky do Paseckého Žlebu; pěšky zeleně značená turistická cesta ze Sovince přes Křížov a Mutkov do Šternberka.
Více viz: www.vodopady.info/cz

Romantická soutěska Malínského potoka s výchozy provrásněných devonských kvarcitů severovýchodně od obce Nový Malín.
Čistá voda Malínského potoka vytváří nesčetné kaskády v úzké soutěsce, jejíž svahy zejména na pravém břehu potoka mají místy charakter skalního města. Krásná okolní příroda, divoký potok a zajímavé skalní útvary ve svém souhrnu vytvářejí z Malínské rokle nečekaně krásné a turisticky velmi atraktivní místo.

Přístup: Údolím vede zeleně značená turistická cesta z Nového Malína pod Kamenný vrch (952 m n.m.) a dále do sedla Skřítek. Trasa z Nového Malína na Kamenný vrch je označována jako středně náročná, na úseku cca 6 km je nutné překonat převýšení více než 500 m.

V západní části Obce Karlova Studánka, u parkoviště u vyhořelé chaty Hubertus, je na strmém levém břehu řeka Bílé Opavy působivý umělý vodopád napájený náhonem z Bílé Opavy. Je jedním z těch, které byly v minulosti vytvářeny mecenáši a turistickými spolky z důvodu romantického zkrášlení krajiny.