Špičák ( 778 m n.m.) - výhled

    Špičák u Dobřečova (778 m n.m.) spolu se sousední Dobřečovskou horou (809 m n.m.) a na ni k SSV navazující Kamennou horou (799 m n.m.) tvoří z pohledu od Rýmařova táhlý hřeben na severozápadním obzoru.

    Horopisně jsou tyto vrchy řazeny k nejvýchodnějším vrchům Hanušovické vrchoviny. Svahy Špičáku a Dobřečovské hory jsou terasovitě uspořádané, hospodářsky využívané, s pásovými porosty stromů a keřů. Na jižním úpatí Špičáku leží Obec Tvrdkov, na východním Horní Město. Mnohem strmější severozápadní svahy jsou také terasovité a na západním úbočí vystupuje nad terén několik skalisek.
    Po severozápadním svahu vede několika serpentinami silnice z Dobřečova do Bedřichova. Vrcholek Špičáku je skalnatý, mírně zarostlý. Z vPohled ze Špičáku k jihurcholu Špičáku se za dobré viditelnosti naskýtá výjimečný kruhový rozhled. Na severu vidíme dominanty hlavního jesenického hřbetu - Ztracené skály, Pecny, Vysokou holi a za dobrých podmínek lze zahlédnout i televizní věž na Pradědu, před hlavním hřebenem pak masív Ostružné. Směrem k SZ dominuje hradba hřbetu Hraběšické hornatiny (přináležející Hanušovické vrchovině) s výrazným vrcholem Kamenná hora (952 m n.m.), vybíhajícího od sedla Skřítek jihozápadním směrem k Novému Malínu, na obzoru Kralický Sněžník a část Orlických hor. Na jihu vidíme rozsáhlou rovinu Hornomoravského úvalu s obcemi Šumvald, Uničov a dalšími až k Olomouci, vrchol „moravského Blaníku" - Bradla (600 m n.m.) a na obzoru Drahanskou vrchovinu. Směrem k východ a severovýchodu najdeme plochý vrchol nejvyšší hory Nízkého Jeseníku Slunečné (800 m n.m.), bruntálské sopky Velký a Malý Roudný včetně kostela na Uhlířském vrchu u Bruntálu. Z nadhledu si můžeme prohlédnout Dobřečov, Rudu s Křížovým vrchem, Horní Město, Rabštejn se zříceninou hradu, podle teplárenského komínu můžeme určit polohu města Rýmařova.
    Přístup: Špičák leží poblíž červeně značené turistické cesty mezi Rabštejnem a Rešovskými vodopády, od kostela v Dobřečově k němu vede červená významová značka, známé psaníčko.

     Podle článku H. Kašparové (Kašparová, Hana: Na Špičák u Dobřečova, Rýmařovský horizont 09/2007, SVČ Rýmařov) zpracoval M. Marek