Medvědí skály jsou rozeklané kvarcitové skalní útvary, které najdeme na jižním úbočí vrcholku Kamenec ( 1023 m.n.m.) ve vzdálenosti cca 2 km od sz. okraje Žďárského Potoka (obec Stará Ves). Z výše položených míst skalisek je široký výhled na Rýmařovsko a Bruntálsko.

Na cestě po jižním svahu Kamence je asi 200 m od křížení se zelenou značkou vybudován dřevěný přístřešek.
Přístup: místem pochází zeleně značená turistická cesta od rozcestníku U Škaredé jedle k bývalé chatě Alfrédka.

Ostružná je mohutný horský masív vybíhající jižním směrem z hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, mezi bývalou chatou Alfrédkou na severu, přes vrcholovou část (1184 m n.m.) a dílčí vrchol Kamenec (1023 m n.m.) k Podolskému potoku u obce Stará Ves - Žďárský Potok na jihu. Na západě je masív omezen Žďárským žlebem, z východní strany Stříbrným potokem.

Horský masív vybíhající jižním směrem z hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, východně od Stříbrného potoka, severozápadně od osady Nová Ves (obec Dolní Moravice). Na východní straně vrcholové partie jsou členité skalní útvary.Z vrcholové části výhled do údolí Moravice, na Rýmařovsko a Bruntálsko.

Zelené kameny na jv. výběžku hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, 2,5 km sv. od sedla Skřítek, představují příklad posledního stadia vývoje mrazového srubu, rozpadlého na balvany a bloky, které vytvářejí rozsáhlé kamenné moře. Bloky bílého kvarcitu jsou hojně porostlé žlutozeleným lišejníkem - odtud název Zelené kameny. 

Ztracené kameny ve vzdálenosti cca 2,5 km SSV od vrcholového sedla Skřítek představují poslední významný vrchol na jihozápadním okraji hlavního hřbetu Hrubého Jeseníku.

Břidličná hora se nachází na hlavní hřebenové trase vedoucí ze sedla Skřítek na Ovčárnu a dále na Praděd, ve vzdálenosti cca 4,5 km od sedla Skřítek Vrchol s příkrými svahy je budován bílým devonským kvarcitem.
Pro vrchol jsou charakteristické četné tvary mrazového zvětrávání vzniklé v chladném období dob ledových včetně polygonových půd, suťových polí, kamenných proudů, brázděných půd a mrazových srubů. Volné sutě kvarcitů v horní části západního svahu Břidličné hory obsahují nehojné bloky se zachovalými zbytky makrofauny devonského stáří; zachování fosilií ve značně dynamicky postižených sericitických kvarcitech je jevem zcela výjimečným.

Vrchol Pecný je jedním z vrcholů jz. části hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, na hranici bezlesé vrcholové části, asi 3,3 km ssv. od sedla Skřítek. Na jeho vrcholu je skalní útvar z bílého kvarcitu a fylitu vystupující nad zarovnaný povrch. Porost kosodřeviny, borůvčí a smilkových trávníků je přerušován pozůstatky mrazového zvětrávání - kryoplanačními terasami (terén zarovnaný procesy intenzivního mrazového působení), strukturními půdami (mrazem tříděné půdy - polygonální půdy, brázděné půdy), balvany, kamennými moři. Na jižním okraji hřbetu spočinek zvaný Pec s malým skaliskem.

Z vrcholku Pecného je nádherný výhled na panorama Jeseníků, na masív Mravenečníku, údolí Desné, Šumpersko, směrem na JV na Rýmařovsko a Bruntálsko s Velkým a Malým Roudným.
Přístup: přes vrchol prochází zeleně značená hřebenová trasa ze Skřítku na Jelení Studánku a do údolí Divoké Desné.

Na velmi strmém severozápadním svahu Břidličné hory (1358 m n.m.), necelý 1 km od vrcholu Břidličné, se nacházejí skalní útvary zvané Čertova stěna s velmi pěkným výhledem zejména do údolí řeky Merty.

Přístup: k místu vede žlutě značená turistická cesta od bývalé chaty Alfrédka přes Jelení Studánku do Vernířovic.  
 

Plochý vrchol hlavního hřebene Hrubého Jeseníku tvořený fylity ve vzdálenosti cca 5,5 km SSV od sedla Skřítek. Porost nad hranicí lesa tvoří smilkové hole s klečí a skupinami solitérních zakrslých smrků.

Jižně pod vrcholem Jeleního hřbetu v místě zvaném Jelení Studánka pramen, poblíž kamenný přístřešek.

Přístup: cca 150 m jv. od vrcholu vedou turistické značené cesty - zelená od sedla Skřítek k Františkově myslivně a do údolí Divoké Desné, červená od bývalé chaty Alfrédka na Petrovy kameny a Červenohorské sedlo.

Plochá vrcholová kupa hlavního hřebene Hrubého Jeseníku, 6,5 km ssv. od sedla Skřítek, 7,5 km jz. od Karlovy Studánky. Zarovnaný povrch tvořený fylity, porostlý smilkovými holemi a ostrůvky kleče, na svazích solitérní zakrslé smrky s vlajkovými formami.

Jižní svah Velkého Máje je součástí Malého kotle, ledovcového karu vytvořeného menším firnovým ledovcem, se vzácnou květenou; severně hluboké údolí Divoké Desné - součást Biologické zóny klidu Jezerné - Vysoké hole.
Rozhled na Praděd, Velký Děd, Mravenečník, Sobotínsko.
Přístup: po červené vrcholové cestě, z nejvyššího bodu cesty je vrchol vzdálený 150 m, vstup mimo značené cesty je zakázán.

Vrchol Kamzičník, vzdálený asi 3,3 km jižně od vrcholu Pradědu, je dalším vrcholem zarovnaného hlavního hřebene Hrubého Jeseníku.

Východní svah Kamzičníku a jihovýchodní a jižní svahy sousední Vysoké hole přecházejí strmě do karového údolí Velký kotel - přírodní rezervace se vzácnými druhy rostlin. Z vrcholu je krásný výhled na okolní vrcholky Jeseníků i na Rýmařovsko a Bruntálsko.
Přístup: přes vrchol Kamzičníku vede hlavní červeně značená hřebenová turistická trasa.

Vysoká hole leží 2,5 km jižně od vrcholu Pradědu a se svojí nadmořskou výškou 1464 m je druhou nejvyšší horou Moravy. Její vrchol vytváří jeden kilometr dlouhá a 400 metrů široká plošina, která je ojedinělým pozůstatkem přemodelování vrcholových částí České vysočiny a Západních Karpat, ke kterému došlo v pleistocénu v předpolí kontinentálního ledovce.

Petrovy kameny jsou vrcholová skalní hradba na hlavním hřbetu Hrubého Jeseníku, na rozsoše Vysoké hole, 1,5 km jižně od Pradědu, cca 300 m od hlavní hřebenové turistické cesty.

Praděd je nejvyšší horou Moravy a pátou nejvyšší v České vysočině. Vrchol je tvořen málo odolnou muskoviticko-chloritickou rulou a vyčnívá cca 100 m nad hranici lesa. Má nejdrsnější podnebí na Moravě s průměrnou roční teplotou 0,9 stupňů.

Na vrcholu Pradědu je vybudována telekomunikační věž vysoká 162 m s restaurací a zasklenou kruhovou rozhlednou. Z vrcholu Pradědu je široký rozhled na Pradědskou a Keprnickou hornatinu, město Jeseník, Bruntál, bruntálské sopky, Králický Sněžník, za příznivého počasí až na Krkonoše, Beskydy a slovenská pohoří.
Blízko vrcholu je trojmezní hraniční kámen z r. 1721 se znaky vratislavského biskupství, řádu německých rytířů a panství Žerotínů.
Území Pradědu a jeho okolí je Národní přírodní rezervací, největší rezervací v CHKO Jeseníky s výměrou 2031 ha. Zahrnuje kromě vrcholu Pradědu jeho hlavní hřeben od Malého Děda po Jelení hřbet a Jelení studánku. Předmětem ochrany jsou především subalpínské a supramontánní biotopy hlavního jesenického hřebene s výskytem celé řady významných druhů rostlin a živočichů. Více viz: Národní přírodní rezervace Praděd

Přístup: po červeně a zeleně značené turistické cestě, posléze po modře značené cestě, úsek od chaty Ovčárna až po vrchol Pradědu vede po asfaltové silnici s mírným stoupáním. Po této trase vede i cyklostezka. Na chatu Ovčárna kyvadlová autobusová doprava ze sedla Hvězda u Karlovy Studánky.

Rolandův kámen je vysoký skalní útvar tvořená zvrásněnou rulou se zajímavým povrchem tvarovaným zvětrávacími procesy, který najdeme asi 1 km severně od Karlovy Studánky, cca 300 m sv. od zatáčky silnice Karlova Studánka - Vidly.

Skála vysoká asi 35 m bývá využívána jako cvičná skála horolezců (pod názvem Křížek).
Na vrcholku skály byl postaven dřevěný kříž a na vrcholové plošině byla vybudovaná vyhlídka, ze které je krásný výhled na okolní panorama Medvědské hornatiny včetně vrcholu Pradědu a na lázeňskou obec.
Přístup: k Rolandovu kameni dojdeme z Karlovy Studánky po modře značeném lázeňském vycházkovém okruhu.

Ferdinandov je zaniklá obec ve vzdálenosti 2 km od severního okraje osady Stříbrné Hory. Obec založil hrabě Ferdinand Harrach roku 1760 pro tkalce ze Šluknovska po založení janovické plátenické manufaktury.

Skalní oblast Rabštejn se nachází se v jižním výběžku hřebene Hrubého Jeseníku, 16 km západně od Rýmařova, cca 5 km jižně od sedla Skřítek, přes které prochází silnice I. třídy č. 11 z Rýmařova do Šumperka. Dvě skalní hradby tvořené fylonitem vyčnívají do výše 20 - 35 m.

Špičák u Dobřečova (778 m n.m.) spolu se sousední Dobřečovskou horou (809 m n.m.) a na ni k SSV navazující Kamennou horou (799 m n.m.) tvoří z pohledu od Rýmařova táhlý hřeben na severozápadním obzoru.

Jižně od Tvrdkova, mezi osadou Mirotínkem a levostranným přítokem Dražůvky z údolí zvaného Marková (těžba železných rud v minulosti, zaniklá obec), se v jižním pokračování kopce Špičák rozkládá k jihu strmě ohraničený masív, jemuž dominují vrcholy Tvrdkovský kopec (651 m n,mm.) a Mirotínský vrch (632 m n.m.) ve vzdálenostech 400 m a 1400 m od kostela v Tvrdkově.

Výrazný a zdaleka viditelný bezlesý kopec Křížový vrch na jz. okraji Nízkého Jeseníku, 10 km ssv. od Uničova, cca 700 m západně od Rudy (obec Tvrdkov).

Z vrcholu je skutečně výjimečný kruhový výhled na úrodnou rovinu Hané, ohraničenou strmým okrajem Nízkého Jeseníku na straně východní a severovýchodní, severní částí Drahanské vrchoviny a Zábřežskou vrchovinou na straně západní, směrem severozápadním na Hanušovickou vrchovinu se vzdálenou siluetou Orlických hor Králického Sněžníku a směrem severním na masív Hrubého Jeseníku.
Přístup: přes Křížový vrch vede žlutě značená turistická cesta z Břevence do Rudy a k Rešovským vodopádům. Přes obec Rudu vede cyklostezka.

Vrchol Bílý kámen, asi 2 km jjz. od sedla Skřítek, nejsevernější ze série vrcholků hřbetu Hraběšické hornatiny (přináležející Hanušovické vrchovině), která vybíhá od sedla Skřítek jihozápadním směrem, Zalesněný masív, z vrcholu kruhový rozhled po hojně zalesněné Hraběšické hornatině.

Podle Mapy geologických zajímavostí pro turisty - Jeseníky (Česká geologický ústav) se na Bílé hoře nachází mohutná dobývka v křemenné žíle v kvarcitu. V okolí až 3 m velké bloky bílého křemene .
Přístup: zeleně značená vrstevnicová cesta ze Skřítku do Nového Malína (Malínská rokle) vede cca 500 m západně od vrcholu, takřka k vrcholu vede neznačená lesní cesta od silnice u rašeliniště Skřítek.

Morfologicky výrazný a zdaleka viditelný vrch v jihozápadní části hřbetu Hraběšické hornatiny (přináležející Hanušovické vrchovině) vybíhající od sedla Skřítek jihozápadním směrem k Novému Malínu, asi 2,5 km jižně od obce Rudoltice, 5 km sv. od obce Nový Malín.
Na vrcholu je detailně provrásněná fylitová skála s čočkami sekrečního křemene. Ze skály je výhled na Hrubý Jeseník, Šumpersko a Sobotínsko. Přístup: na Kamenný vrch vede odbočka z červeně značené turistické cesty z obce Krásné na Rabštejn, poblíž vrcholu také procházejí modře značená cesta z Rudoltic do Hrabišína a zeleně značená cesta ze sedla Skřítek do Malínské rokle a Nového Malína.

Nevýrazný kopec jižně od města Rýmařova s vrcholkem cca 1,5 km od centra města. Místo širokého rozhledu na hlavní hřeben Jeseníků a jeho podhůří, město Rýmařov a jeho části.
Přístup: bez značení, po polní cestě od středu města k JJV.

Plochý vrcholek kopce mezi silnicí z Rýmařova do Albrechtic u Rýmařova a východním okrajem Rýmařova a Jamarticemi (část Rýmařova), cca 1,5 km ssz. od Albrechtic. Panoramatický rozhled na hlavní hřeben Jeseníků a jeho podhůří, město Rýmařov s jeho místními částmi, Horní Město; směrem k východu zarovnaný reliéf Nízkého Jeseníku s vyčnívajícími vrcholky Velkého a Malého Roudného.
Přístup: bez značení; ze sedla silnice Rýmařov - Albrechtice směrem k severu po pastvině.

Rozsáhlá mírná elevace mezi Albrechticemi u Rýmařova, Stránským a Ryžovistěm má svůj plochý vrchol označovaný jako Stránský vrch ve vzdálenosti 1,6 km jv. od kostela v osadě Stránské (část Rýmařova).

Asi 800 m na západ od něj se však terén zvedá ještě o dva metry výše (725,1 m n.m.) a vytváří tak nejvyšší místo v celé jižní, jihovýchodní a východní části Rýmařovska, s výjimkou okrajových kopců Slunečná, Dětřichovský kopec a dalších východně od obcí Lomnice a Dětřichov nad Bystřicí.

Vrchol kopce umožňuje velmi široký rozhled na severní vrcholy Hrubého Jeseníku a jeho předhůří a na rozsáhlé území Nízkého Jeseníku charakteristické svým aplanovaným povrchem s mírně zahloubenými údolími, s nepravidelnými lesními ostrovy a ostrůvky a s náletovými listnatými dřevinami porostlými mezemi, západním směrem pak na rozsáhlý převážně zalesněný komplex Přírodního parku Sovinecko. Přes oba dílčí vrcholy prochází evropské rozvodí Odra-Dunaj.
Na kopec nevede značená turistická cesta, bližší vrchol kopce je od silnice, po níž vede červeně značená evropská turistická cesta E3 z Rýmařova na Slunečnou, vzdálen cca 500 m na východ.

Moravická hora tvoří mírný, mělce členitý kopec mezi silnicí č. 445 z Rýmařova do Dolní Moravice (hranice CHKO), osadou Harrachov (část města Rýmařova) a silnicí z Malé Štáhle do Dolní Moravice.

Kopec je většinou zemědělsky obdělávaný, kolem vrcholové části s několika menšími lesíky. Nevýrazný vrcholek se nachází 1 km sv. od severního okraje osady Harrachov a cca 750 m východně od sedla silnice v úseku mezi Harrachovem a Dolní Moravicí. Vrcholové partie skýtají široký rozhled směrem k hlavnímu hřebeni Hrubého Jeseníku a po okolí Rýmařova.
Přístup: k vrcholu kopce nevede žádná značená cesta, přístup po pastvinách a mezích. Silnice z Rýmařova do Dolní Moravice přes Harrachov je součástí cyklostezky.

Obtížně přístupný skalnatý vrcholek cca 2 km východně od sv. okraje Nové Vsi (obec Dolní Moravice) s vynikajícím takřka kruhovým výhledem na hlavní hřeben Jeseníků a na část Rýmařovska.

Přístup: bez značeného přístupu, jedna z možností: po polní cestě z jihovýchodního okraje Nové Vsi k SSV do sedla (asi 800m), odtud směrem k východu asi 700 m.  

Severně od Nové Vsi, místní částí obce Dolní Moravice, vybíhá směrem k jv. nevýrazný hřbet tvořící předpolí masívu Soukenné.

Sedlo bezprostředně za obcí Václavov při jízdě po silnici z Václavova do Malé Morávky ve výšce cca 700 m n.m. poskytuje působivý pohled na masív hlavního hřebene Hrubého Jeseníku a jeho bezprostřední podhůří a na krajinu Nízkého Jeseníku s dominantními bruntálskými sopkami. Z údolí Moravice je do sedla vybudována sedačková lanovka.
Přístup: sedlo silnice z Václavova do Malé Morávky

Uhlířský vrch dominující okolní krajině se nachází 2,5 km jihovýchodně od středu města Bruntálu, nad obcí Moravskoslezský Kočov.

Je jednou z českých nejmladších sopek (v činnosti na rozhraní třetihor a čtvrtohor). Ze smíšeného vulkánu jsou ve stěnách opuštěného lomu na jižním svahu odkryty profily málo zpevněných vyvrženin (sopečný prach, písek, lapilli, bombičky, strusky i velké balvany), které činí z Uhlířského vrchu nejpozoruhodnější lokalitu tohoto druhu u nás.
Sopečné tufy se zde těžily od 19. století, v 60. letech byla těžba zastavena a lokalita vyhlášena přírodním výtvorem o rozloze 3,7 ha.
Nad stěnou je malebný barokní kostel z roku 1758, k němuž vede od Bruntálu čtyřřadá alej 200 let starých lip. Z vrcholu je výhled na kraj bruntálských sopek, částečně i na Hrubý Jeseník.
Přístup: Až ke kostelíku vede z Bruntálu asfaltová silnička (zákaz vjezdu aut) lemovaná souvislou alejí lip. Zelená turistická značka zavede návštěvníka do opuštěného lomu, chráněného jako přírodní památka.
Více viz : Přírodní památka Uhlířský vrch

Vrchol rozsáhlého zarovnaného zalesněného kopce s názvem Slunečná, severně od Moravského Berouna, mezi Dětřichovem nad Bystřicí a Novými Valteřicemi, je se svou nadmořskou výškou 800 m n.m. nejvyšším místem Nízkého Jeseníku.