Kostel v Albrechticích u Rýmařova

    Kostel v Albrechticích u RýmařovaKostel zasvěcený Nejsvětější Trojici se nachází ve středu obce. Většina pramenů uvádí, že kolonizační ves je poprvé připomínána roku 1320 jako léno olomouckého biskupa, že připadla k sovineckému panství a náležela k němu až do zrušení patrimoniální správy. Pouze v knize Erinnerungen an der Heimatkreis Romerstadt/Altvater se uvádí, že založení a osídlení Albrechtic sahá až do roku 1120: „A především za biskupa Bruna ze Schaumburgu-Holsteinu v roce 1245 bylo osídlení zvláště podporováno. Osídlenci přicházeli ze všech končin Německa a byli to především horníci, kteří se zde usídlili, neboť se v této krajině nacházely v hodné míře drahé kovy."
    O Albrechticích se v literatuře hovoří jako o farním místě již 1351, o faře samotné je první zmínka až 1665, kdy byla po zpustnutí vsi znovu obnovena. V roce 1797 byla (na náklady řádu) uprostřed vesnice postavena nová fara.
    Všechny prameny s výjimkou jednoho se o kostele zmiňují až od roku 1351, pouze jedna kniha uvádí, že Albrechtice měly kostel již v roce 1213; tehdy patřil k panství stráleckému. Byl to kostel dřevěný a stál na místě pozdější farní stodoly. V roce 1655 postavily Albrechtice nový kostel a po jeho vysvěcení farářem z Jiříkova dostaly vlastního katolického faráře a byly samostatnou farností. Břidličná a Stránské byly svěřeny Albrechticím jako vedlejší kostely. Svědčí o tom i farní stezka přes pole z Albrechtic do Břidličné.
    Od roku 1655 patřil kostel řádu německých rytířů; podle jiných pramenů už od roku 1623. V roce 1672 jsou Albrechtice uváděny jako farnost s filiálkami v dominiu Sovinec řádu německých rytířů. Údaje ze zpráv o kostele z roku 2000 se liší: Kostel se sice připomíná již roku 1351, je však jistě starší. Asi roku 1655 byl barokizován a po požáru znova vystaven roku 1752 - „z dobrého materiálu přestavěn... celá budova pokryta šindeli". Kostel shořel neopatrností církevního otce v noci sv. Štěpána 1751. Již v následujícím roce byl postaven nový na stejném místě, totiž na starém hřbitově (nový byl od roku 1835 vedle).

    Hosák se zmiňuje, že farní kostel z roku 1351 byl počítán k děkanství úsovskému, v letech 1492 - 1616 k Sovinci.
    V 19. století byly v kostele dělány další úpravy. Jednou z nich je vestavení hudební kruchty v západní části kostela.
    Kostel stojí uprostřed hřbitova. Podélná jednolodní sálová stavba má podobu latinského kříže, hranolová zvonice je zakončena kopulí..
    Na stropě jsou zachovalé fresky s figurálními motivy, žádná literatura se však o době jejich vzniku ani o autorovi nezmiňuje. Inventář z roku 1800 zmiňuje oltář svaté Trojice s dřevěným rámem, malíř je neznámý. Vpravo stojí malý oltář sv. Jana Nepomuckého, levý je zasvěcen Antonínu Paduánskému. Malíř obou oltářních obrazů je rovněž neznámý.
    Dále pak jmenuje vyzdobenou křtitelnici, na kůru varhany s několika hudebními nástroji, na věži dva malé zvony (k nimž v roce 1821 přibyl třetí zvon) a křížovou cestu v obrazech. Z roku 1885 pochází zmínka o vytvoření nové křížové cesty v Albrechticích a sousedním Stránském.
    V roce 1910 byly pořízeny nové varhany od firmy bratří Riegerových a v roce 1918 nové varhanní píšťaly. Staré se musely odevzdat za války. Roku 1910 byl kostel vymalován podle plánu firmy Josef Hubsch z Prahy a vydlážděn.
    V roce 1913 Spolek svaté Terezie postavil v kostele tři nové oltáře. V roce 1925 byly vysvěceny nové zvony.
    V roce 1994 se zmiňuje Bohumil Samek o vnitřním zařízení - šesti klasicistních cínových oltářních svícnech a zvonu z roku 1752, zavěšeném ve zvonici, který ulil Valerius Obletter. Toto zařízení v kostele dnes již není.
    Vlastníkem kostela je v současnosti církev římskokatolická. Podle některých místních obyvatel byl kostel funkční ještě v roce 1970 nebo 1971, podle jiných ještě 1975. Pan farář v Břidličné se přiklání k době okolo roku 1975.

    Akce v kostele v Albrechticích Technický stav kostela je v současné době havarijní vlivem neúdržby, střecha je poškozená, interiér zničený, některá okna jsou vytlučená. Fara je zbořená a kostel byl již několikrát násilně otevřen a devastován.
    V interiéru kostela vidíme dosud dřevěné lavice, prázdné rámy z křížové cesty, boční oltáře a hlavní oltář, kazatelnu, zpovědnice, polámané tyče a korouhve. Chrám je dosud v obnovitelném stavu či alespoň schopný dlouhodobého zakonzervování po jistých úpravách.. Odhad nákladů na obnovu kostela činí 5 milionů korun.
    Hřbitov je ukázkou hrůzné devastace, márnice má propadlý strop, kovové kříže jsou polámány, stejně jako kamenné náhrobky. Kolem bývalého hřbitova je zeď z lomového kamene, vymezující areál. Na mnoha místech je rozbořená.

    Nad odbočkou ze silnice ke hřbitovu stojí udržovaná kaplička, nedávno obnovená místními lidmi. Je vyzdobena několika barvotisky a úlomky z litinových náhrobních křížů s Kristovým tělem.

     Podle článku Mgr. Hýžové (Hýžová, Kamila: Kostel v Albrechticích u Rýmařova, Rýmařovský horizont 11/2006 Rýmařov) upravil M. Marek

    Rýmařovsko