Geologie
    Základním geologickým útvarem přilehlé oblasti je desenská klenba, jejíž jádro je starohorního stáří, obal tvoří horniny mladší. Převládajícími horninami jsou migmatity a pararuly. V některých úsecích stoupá obsah magnetitu a hornina se mění v železnou rudu. Takový rudný pruh se objevuje i poblíž Františkovy myslivny, odkud  pokračuje do údolí Merty. Jádro desenské klenby je překryto mladšími sedimenty stáří prvohorního, devonského, tvořenými zejména tuhovými fylity a křemenci. Na uvedených horninách vznikly silně kyselé hnědé půdy. Výchozy pevných hornin pokrývá ranker typický (kambický) s malými ostrůvky litozemě.

    Květena
    Porosty klenových bučin jsou řazeny do vzácné subasociace Aceri-Fagetum adenostyletosum, která se v Českých zemích vyskytuje dále už jen v Krkonoších. Hlavní dřevinou je buk lesní (Fagus sylvatica), příměs tvoří smrk ztepilý (Picea abies), javor klen (Acer pseudoplatanus) a bříza bělokorá (Betula pendula). Pod svahem kolem potoka roste vyšší podíl smrku ztepilého, z velké části zřejmě původního. Po obvodu rezervace jsou vysazeny druhotné smrčiny. V podrostu dominuje havéz česnáčková (Adenostyles alliariae). Z vzácnějších druhů rostlin se vyskytují lýkovec jedovatý (Daphne mezereum), lilie zlatohlávek (Lilium martagon), žebrovice různolistá (Blechnum spicant) a mléčivec alpský (Cicerbita alpina). Nepůvodní je zde početná populace hořce tolitového (Gentiana asclepidaea).

    Zvířena
    Běžná lesní zvířena, bohatá avifauna (doupné stromy). Bylo zaznamenáno hnízdění holuba doupňáka (Columba oenas), lejska bělokrkého (Ficedula albicollis), strakapouda velkého (Dendrocopos major), střízlíka obecného (Troglodytes troglodytes) a dalších druhů. V nadměrných počtech tu žijí jelen lesní (Cervus elaphus) a kamzík horský (Rupicapra rupicapra).

    Lesnictví
    Na přelomu 18. a 19. století se v prostoru dnešní rezervace rozkládal přestárlý porost, kde hlavní dřevinou byl buk, příměs tvořil smrk, javor a jilm. Kolem roku 1800 byla převážná část starého porostu vytěžena, není známo, zda úmyslným zásahem nebo v důsledku kalamity, takže počátkem 19. století zůstaly z horního stromového patra jen ojedinělé výstavky. Dolní patro, které dalo základ dnešnímu porostu, vzniklo přirozeným zmlazením. V současné době je tento přirozený porost ve stadiu rozpadu, v některých částech již v pokročilém stadiu rozpadu. Porost má tendenci se přirozeně zmlazovat, ovšem přirozené zmlazení listnatých dřevin je totálně likvidováno zvěří, a to zejména jelení a kamzičí, protože izolovaná plocha tohoto listnatého porostu s bohatým bylinným patrem mezi porosty smrkovými zapříčiňuje vyšší koncentraci zvěře v rezervaci. Přirozené výmladky je nutno chránit proti zvěři budováním oplocenek.

    Zdroj: Obecně přístupné informace Agentury ochrany přírody

     

    Aktuality

    regioncartmapaanketa_120x120Rodinne Jesenikyregtim_bannerovocne_stezky

    Rýmařovsko